Ohlédnutí za Developer Conference 2012

17. a 18. února se na půdě Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně uskutečnil třetí ročník Developer Conference, která je pořádaná společností Red Hat Czech. V následujícím článku si můžete přečíst, jak se na konferenci zpětně dívají pořadatelé.

Developer Conference vznikla v roce 2009 jako pokračovatel komunitní konference distribuce Fedora FUDCon 2008, která se konala v Brně. Po kladných zkušenostech s FUDConem se brněnská pobočka Red Hatu rozhodla dělat v Brně pravidelnou konferenci pro vývojáře. FUDCon, neboli Fedora User and Developer Conference, je ale putovní akce, a proto vznikla Developer Conference. Ta byla nejdříve víceméně uzavřenou akcí pro brněnské vývojáře Red Hatu, kde si mohli poslechnout, na čem pracují ostatní týmy. Z interní akce se tak stala konference otevřená široké veřejnosti. Mezi přednášejícími se začali objevovat redhaťáci z jiných poboček po světě, přednášející z různých open-source projektů a mezi posluchači veřejnost, a to od studentů až po účastníky z různých firem.

Developer Conference 2012 jsme pojali jako zcela otevřenou konferenci. Nejenže měla veřejnost vstup zdarma na všechny přednášky a workshopy, ale také jsme přijímali návrhy na přednášky od lidí, kteří pro Red Hat nepracují. Přece jen se pohybujeme ve světě open source, kde se ve vývoji boří hradby mezi firmami navzájem a mezi firmami a nezávislými dobrovolníky. Jedinou limitující podmínkou bylo, aby se přednášky týkaly RHELu a Fedory, tedy Linuxu nebo JBossu. Přilákat přednášející mimo Red Hat se nakonec povedlo, protože jich dorazilo hned několik. Ještě více se nám dařilo přilákat přednášející z jiných poboček Red Hatu, kterých tentokráte dorazilo opravdu hodně. Z celkového počtu 60 přednášek bylo 95 % v angličtině a 25 přednášejících bylo ze zahraničí. Z Developer Conference se tento rok stala plnohodnotná mezinárodní konference. Projevilo se to i na posluchačích, z nichž mnoho dorazilo také ze zahraničí.

Jako pořadatele nás mile překvapil počet návštěvníků, který se oproti loňsku zdvojnásobil. Již během prvního dne dorazilo 600 lidí. Druhý den jsme nemohli věrohodně určit, kdo je nově příchozí a kdo ne (neměli jsme žádnou povinnou registraci), takže jsme zůstali u čísla 600, ale je možné, že se počet návštěvníků ještě zvýšil.

Letos jsme byli zavaleni takovým množstvím kvalitních přednášek, že jsme museli výrazně rozšířit počet slotů. Viditelnou změnou bylo rozšíření ze dvou na tři paralelně probíhající přednášky. I to ale nestačilo, takže jsme museli zhustit počet přednášek. To znamenalo zkrácení přestávek mezi přednáškami na 5 minut a obědové přestávky pouze na 15 minut, což zprvu vypadalo drasticky, ale nakonec díky skvělé práci a organizaci uvaděčů nenabral program žádný skluz a nám se podařilo návštěvníkům nabídnout maximální počet zajímavých přednášek, jaký se do dvou dnů dokáže ještě vejít.

Přednášky

Vyslyšeli jsme žádosti účastníků loňské Developer Conference a uspořádali přednášky do bloků podle toho, jakého tématu se týkaly. Program to zpřehlednilo a hlavně posluchači, kteří se zajímali pouze o jedno téma, neměli přednášky rozdělené do dvou dnů.

Security

Prvním z běhů, který se uskutečnil v pátek dopoledne a částečně i odpoledne, se zabýval několika oblastmi z bezpečnosti. V první skupině bylo několik přednášek o identity managementu, projektu FreeIPA a pokročilé správě uživatelů a jejich rolí v systému. Alexandr Bokovoy například nastínil možnosti integrace s Active Directory a Samba4 ve FreeIPAv3. Navázala prezentace o SELinuxu a prezentace, které se zabývaly bezpečností obecně. Hlavně přednáška Miloslava Trmače byla zajímavá z pohledu obecného, proč vůbec něco jako bezpečnost kódu řešit a jaké jsou reálné dopady. Přednáška, která se pohybovala mezi Security a Core, byla od jednoho z upstream vývojářů – Rainer Gerhards je vývojářem rsyslogu a popisoval nové standardy v logování, plány kolem event loggingu a způsoby, jak v systémových záznamech najít správné souvislosti.

Kernel

Přednáškou, která trochu vybočovala z tohoto bloku, byla „How to Lose Data and Implicate People“ od Bryna Reevese. Nebyla totiž vývojářsky zaměřená, ale byla určená spíše pro adminy. Bryn pracuje ve skupině speciální podpory v Red Hatu a má obrovské zkušenosti s nasazením RHELu u velkých zákazníků. V přednášce velmi poutavou formou vyprávěl, čeho se mají admini při práci se souborovými systémy vyvarovat, pokud nechtějí přijít o svá data. I ostatní prezentace se hodně zaměřovaly na souborové systémy. Lukáš Czerner měl opravdu povedenou prezentaci o btrfs. Výhody btrfs jsou jasné, škálovatelnost až na 16 EiB (a jak říkal Lukáš, to je opravdu hodně – například ext4 zvládne maximálně 16 TB). Další výhodou je schopnost rychlé kontroly integrity fs, inkrementální zálohy a snapshoty a integrace volume manageru a raidů přímo do souborového systému. V současné době největší slabinou je nefungující fsync, problém s velkými soubory a chybějící implementace pro šifrování. I z toho důvodu nebude btrfs výchozím souborovým systémem pro Fedoru 17. V dalších verzích již může být vše jinak. Zajímavou prezentací byla i přednáška Milana Brože o šifrování dat na discích. Zmínil několik výhod plného šifrování disků a několik způsobů implementace, od hardwarové v rámci řadiče disku až po softwarové pomocí truecrypt, loop-AES s externě uloženým klíčem, kombinaci luks a dm-crypt a další.

Core

V tomto bloku bylo několik velmi zajímavých prezentací o projektech, které se týkaly Fedory 17 a které se zároveň pravděpodobně objeví v další verzi Red Hat Enterprise Linuxu. První byly kroky Adama Tkáče pro rozšíření DNSSECu a nástroje, které se ve Fedoře 17 objevují. Další novinkou byly Dynamic Software Collections, neboli způsob, jak na systém instalovat více verzí skupin určitých balíčků (Marcela Mašláňová toto ukazovala na příkladu Ruby a rubygemů). Další chystanou změnou je změna hierarchie adresářů. Prvním krokem je přesun adresářů /bin, /sbin a /lib do /usr. V dalším kroku se budou přejmenovávat kvůli podpoře multilib adresáře lib a lib64. Do budoucna jsou plánované další přesuny a změny, například všechny knihovny by měly mít své adresáře pro .so soubory a soubory s verzemi knihoven, měla by se změnit struktura adresáře /boot a bouřlivou diskusi vyvolal návrh na rozštěpení konfiguračních souborů mezi /etc a /usr/lib/.

Desktop

Díky tomu, že se v rámci konference konal i GTK+ hackfest, se v Brně nacházeli prakticky všichni významní desktopoví vývojáři Red Hatu. Blok zahájil Matthias Clasen, šéf GNOME vývojářů Red Hatu, který mluvil o novinkách, které se připravují v knihovně GTK+ 3, ale také o vzdálenější budoucnosti v podobě GTK+ 4. Navázal na něj šéf desktop teamu Jonathan Blandford, který přednášel o GNOME 3 a protokolu SPICE. Marc-André Lureau v rámci jeho přednášky ukázal demo aktuálního stavu desktopové virtualizace Boxes. Navázal na něj Hans de Goede, který se zaměřil jen na protokol pro vzdálený desktop SPICE, hlavně na podporu USB. Další přednášku měl Simon Schampijer, který pracuje jako vývojář prostředí Sugar, které se instaluje na známé OLPC (stodolarové notebooky). Zabýval se především programováním v Pythonu a GTK+. Shaun McCance, který měl přednášku na téma nápovědy v GNOME, je odborník na dokumentaci a má vlastní poradenskou firmu v této oblasti. Posluchačům představil svůj značkovací jazyk Mallard, který vychází z Docbooku a odpovídá aktuálním nárokům kladeným na dokumentaci. Poslední přednášku v bloku měl Jaroslav Řezník, který mluvil pro změnu o budoucnosti knihovny Qt (Qt 5). Jeho přednáška byla o to zajímavější, že všechny nové prvky měl zabudované přímo v prezentaci, která byla napsána v QML.

Tools

JBoss

Přednášky o JBossích projektech vyplnily prakticky celý separátní dvoudenní track (17 přednášek). I zde bylo zastoupeno několik zahraničních přednášejících. Jedním z nich byl Geoffrey de Smet, který prezentoval projekty Drools. Geoffrey přehledně vysvětlil pojmy jako complex event processing, business rules management a planning problem a následně demonstroval příklady použití z reálné praxe.

Aslak Knutsen se dotkl žhavého tématu automatizovaného testování a jeho usnadnění s použitím projektu Arquillian. Zájemci si mohli vyzkoušet napsat si vlastní servisní rozhraní k novým modulům, přičemž nás Aslak provedl interními zákoutími Arquillianu. Po vlastním workshopu následoval streamovaný hackfest.

Za brněnskou pobočku promluvil například Karel Piwko, který svým tématem nepřímo navazoval na Aslaka. Prezentoval publiku jednoduchost testování webových aplikací přímo v prohlížeči za pomocí projektu Arquillian Ajocado, včetně demonstrace debugování takového testu.

Z celého bloku bylo zřejmé, že JBoss dnes už zdaleka není pouze aplikační server, ale celá rodina projektů, kterou je možné použít při řešení široké škály praktických problémů – od systémové integrace až po hledání nejkratší cesty pro okružní dovolenou v Evropě.

Cloud

První přednášku v tomto bloku měli cloudoví matadoři Michal Fojtík a Francesco Vollero. Přednášeli o projektech DeltaCloud, který nabízí jednotné API pro různé cloudové poskytovatele, a Aeolus, který představuje sadu nástrojů pro vytváření a správu virtuálních počítačů v cloudu. Mladen Turk mluvil o čerstvě vydaném Apache 2.4, který výrazně zvyšuje výkon a který Mladen považuje za vhodný pro cloud. Zajímavou přednáškou se prezentoval také Alan Pevec, který přednášel o projektu oVirt, z kterého vychází Red Hat Enterprise Virtualization Manager. Zajímavá byla především část o chystaných novinkách. Neméně zajímavou byla přednáška od Nielse de Vose o GlusterFS, kde shrnul jeho základní vlastnosti.

Others

V rámci tohoto bloku Honza Hutař oznámil soutěž pro studenty – Redbot, v které jde o naprogramování co nejlepší strategie, s kterou by měl robot porazit roboty ostatních týmů. V další prezentaci zase dostali prostor zaměstnanci Red Hatu, kteří se zapojují do univerzitních projektů. Dvě přednášky v tomto bloku měl přichystány i bývalý Fedora Project Leader Jared Smith. V jedné mluvil o spolupráci distribuce s upstreamem a v druhé se zaměřil na vytváření dokumentace v Docbooku s pomocí nástroje Publican. Stanislav Kozina v přednášce „What Can Linux Learn From the Others“ posluchačům ukázal, jakými vlastnostmi by se mohl Linux inspirovat u Solarisu.

Workshopy, hackfesty a další

Kromě přednášek se v menších místnostech konaly i prakticky zaměřené workshopy. Aslak Knutsen si připravil dva workshopy: o Arquillian SPI a také o vývoji a nasazení Java EE aplikace. Ve framework wars se mohli účastníci seznámit s frameworky Django, Sinatra a Ruby on rails. Workshop o efektivní práci v Eclipse, která se netýkala jen programování v Javě, měl Pavel Tišnovský. Tomáš Raděj a Stano Ochotnický si připravili workshop o Fedora Package Review, který byl zajímavý pro všechny, kteří by někdy chtěli udělat balíček pro Fedoru. Ze společnosti Collabora dojel Tomeu Vizoso, který je jedním z autorů Python Gobject Introspection, a připravil si workshop o vývoji v Pythonu a GTK+. Pro ty, kteří mají zájem o architekturu ARM, vedli Dan Horák a Dennis Gilmore workshop zabývající se Fedorou na ARMu.

V rámci Developer Conference se konaly i další doprovodné akce. Vývojáři knihovny GTK+ z různých firem (Red Hat, Intel, Canonical, Collabora…) se sjeli pracovat v rámci hackfestu na aktuálních problémech GTK+. V rámci GNOME Docs Sprintu zase dokumentátoři z celého světa pracovali na dokumentaci pro nadcházející GNOME 3.4. Díky KDE SIG Fedora Activity Day se sjeli vývojáři KDE a správci odpovídajících balíčků ve Fedoře. Výsledkem jejich práce je portování dotykového prostředí Plasma Active do Fedory a vyřešení problémů s integrací LightDM do Fedory.

Konference byla odlehčena dvěma společenskými akcemi. V pátek večer byl pro účastníky připraven raut v univerzitní kantýně a v sobotu večer si připravil designér Sirko Kemter večer open-source filmů.

Ze všech přednášek byl pořízen videozáznam, který bude postupně společně se slidy prezentací uvolňován na portálu fedora.cz.

Autorem fotografií je Václav Tunka.

Vydáno s licencí Creative Commons BY-SA 3.0.

3 komentáře u “Ohlédnutí za Developer Conference 2012

  1. Pingback: Nejlepší prezentace na Developer Conference 2012 | Fedora.cz

  2. Jen poopravim tu cast o btrfs, kde to autor nevystihl uplne presne. Ext4 jiz zvlada vic nez 16TB, ale ta skalovatelnost je dost slaba. Fsync u btrfs samozrejme funguje, rikal jsem jen, ze ma urcite vykonnostni problemy. Problem s velkymi soubory je hlavne v pripade FS obrazu pro VM, nebo treba u databazi tzn. vsude tam kde se ruzne casti souboru pomerne casto prepisuji. Duvodem je COW, kdy dochazi k v tehle situaci dochazi k nadmerne fragmentaci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>

Nápověda ke komentování

Při psaní komentáře můžete využít HTML značky <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong> .