Vývojová prostředí ve Fedoře (4. díl)

Ve čtvrté části seriálu o integrovaných vývojových prostředích, která jsou programátorům dostupná v systému Fedora, se budeme věnovat popisu IDE vhodných pro tvorbu a ladění aplikací napsaných v Pythonu. Pro vývojáře používající tento programovací jazyk existuje ve Fedoře hned několik specializovaných integrovaných vývojových prostředí a taktéž i větší množství univerzálních IDE, která se s využitím zásuvných modulů (pluginů) mohou Pythonu relativně snadno přizpůsobit.

Celý příspěvek

Vývojová prostředí ve Fedoře (3. díl)

Ve třetí části seriálu o integrovaných vývojových prostředích, která jsou programátorům dostupná v systému Fedora, se budeme věnovat dvojici poněkud netradičních IDE, přesněji řečeno takovým integrovaným vývojovým prostředím, která jsou určena pro programovací jazyky mající v Linuxu v současnosti spíše minoritní postavení. Konkrétně se seznámíme s prostředími Gambas (verze 1 a současně i verze 2 a 3) a Lazarus. Zajímavé přitom je, že zatímco IDE Gambas je inspirováno Visual Basicem, Lazarus je založeno na myšlenkách vycházejících z integrovaného vývojového prostředí Delphi a s ním spojeného programovacího jazyka Object Pascal. Celý příspěvek

Vývojová prostředí ve Fedoře (2. díl)

Ve druhé části seriálu o integrovaných vývojových prostředích, které jsou programátorům dostupné v systému Fedora, se budeme věnovat popisu dvou IDE určených mj. i pro tvorbu aplikací s využitím kompilovaných programovacích jazyků C a C++. Prvním dnes popsaným integrovaným vývojovým prostředím je aplikace Geany a druhé prostředí se jmenuje Code::Blocks. V případě IDE Geany se zmíníme i o jednom velmi užitečném rozšiřujícím modulu nazvaném geanygdb. Celý příspěvek

Vývojová prostředí ve Fedoře (1. díl)

Prakticky nezbytným prostředkem používaným většinou dnešních programátorů je vývojové prostředí. Může se například jednat o programátorský textový editor zkombinovaný s dalšími samostatnými nástroji, ovšem mnoho vývojářů dává v současnosti přednost takzvaným integrovaným vývojovým prostředím (IDE). V dnešním článku se s některými vybranými integrovanými vývojovými prostředími dostupnými v systému Fedora stručně seznámíme. Celý příspěvek

Eclipse a programovací jazyk Java 5: automatická tvorba zdrojových kódů (dokončení)

V páté části seriálu o využití integrovaného vývojového prostředí Eclipse pro vývoj aplikací v programovacím jazyku Java si nejprve ukážeme, jak je možné s využitím funkcí IDE automaticky vytvořit metody hashCode() a equals(), které se velmi často musí deklarovat například pro objekty ukládané do kolekcí (seznamů, množin, asociativních polí). Taktéž si ukážeme, jakým způsobem je možné jednoduše chování těchto dvou metod otestovat přímo ve vytvářené aplikaci. Celý příspěvek

Eclipse a programovací jazyk Java: automatická tvorba zdrojových kódů

Ve čtvrté části seriálu o využití integrovaného vývojového prostředí Eclipse pro vývoj aplikací v programovacím jazyku Java si ukážeme, jaké další možnosti toto vývojové prostředí programátorům používajícím Javu nabízí. Nejprve se seznámíme s tím, jak lze automaticky (samozřejmě na explicitní žádost programátora) vytvořit takzvané settery i gettery pro vybrané atributy objektu či pro vybrané třídní atributy. Následně si ukážeme způsob automatické tvorby konstruktorů a taktéž tvorbu v mnoha případech velmi užitečné metody toString(). Celý příspěvek

Seznámení s Python IDE Spyder

V tomto článku vám představím vývojové prostředí Spyder, které se snaží o vytvoření kvalitního editoru pro programovací jazyk Python. Ačkoliv toto prostředí není nijak extra známé (na rozdíl od např. slavného Eclipse + PyDev), věřím, že dokáže mnohým lidem hodně nabídnout. V následujícím textu popíši, jak Spyder vypadá a co všechno umí. Celý článek je psán na Fedoře 16; pokud používáte starší verzi Fedory (nebo úplně jiný systém), tak může Spyder vypadat a chovat se trochu jinak. Celý příspěvek

Eclipse a programovací jazyk Java: poloautomatické opravy chyb a refaktoring zdrojových kódů

Ve třetí části seriálu o projektu Eclipse si řekneme, jakým způsobem lze v tomto integrovaném vývojovém prostředí provádět větší zásahy ve vytvářených či editovaných zdrojových kódech. Nejprve se budeme zabývat problematikou poloautomatických oprav chyb ve zdrojových kódech (což je téma, kterým jsme se již začali zabývat minule) a posléze si ukážeme, jak může Eclipse vygenerovat poměrně velké části zdrojových kódů zcela automaticky či jen s malým přispěním programátora. Například se jedná o vygenerování takzvaných getterů a setterů či o refaktoring spočívající kupříkladu v možnosti přenosu vybraných příkazů do samostatné metody, samozřejmě s automatickým zjištěním potřebných parametrů metody i její návratové hodnoty. Celý příspěvek